BIŠONCI ze Zlaté Jalny
 

KANADA on-line

Vyprávění o osudech některých našich potomků za oceánem.

		Ne, já opravdu nejsem předložka ke krbu, ale jsem skoro 4 měsíční rodilá Kanaďanka. Na počest rodičů, importovaných z Prahy, se jmenuji: "Ze Zlaté Jalny Orchidea Chloe"
Orchidée Blanche
Mávám Vám ocáskem na pozdrav z Kanady, kde se mám moc fajn!	A zase ve schránce nic není! A já čekám dopis z Prahy.		"Toto není můj klon. Jenom jsem se zamilovala do jednoho amerického championa a z té velké lásky se narodila dceruška jménem Ze Zlaté Jalny Orchidee Dijon" Vaše Orchiée Blanche
A malou Orchidée Blanche následovali na dlouhé cestě do Kanady ještě další mladší příbuzní ze Zlaté Jalny: Tiare Blanche - Toutou Blanc - Theodore Blanc - Velours Blanc - Vicomt Blanc - Yvonne Blanche. Všichni našli v nové zaslíbené zemi báječné paničky a páníčky a prožívají s nimi životy plné oboustranné lásky , radosti a dobré pohody. Mladá Kanaďanka ve slušivé záchranné vestičce brázdí se svým páníčkem hladinu místního jezera ba jachtě..   A protože tyto děti ze Zlaté Jalny mohou svojí čistou a kvalitní krevní linií zanechat v historii chovu bišonů v Kanadě malé otisky svých tlapiček, je zvlášť zajímavá skutečnost, že autorka "Jalny", Mazo de la Rocha, žila a je pochována právě v Kanadě! Náhoda? Osud?
CESTA DO KANADY Tiare Blanche - Toutou Blanc - Theodore Blanc   A pak že je život jenom peříčko... Když se majitelka naší fenky Orchidée Blanche, paní Hanny del Borgo z Kanady rozhodla pro další štěňátko, bylo rozhodnuto, že nový domov u ní najde fenečka Tiare Blanche. A protože její dva bráškové z vrhu, Toutou Blanc a Theodore Blanc, měli ve stejném čase odcestovat do USA, dohodli jsme se nakonec, že -vzhledem k dlouhému, úmornému 12ti hodinovému letu - poletí všichni tři společně do kanadského Toronta. Tam si oba "kluci" odpočinou a až později budou pokračovat v cestě do svého nového domova v USA. K dispozici dostali velkou pohodlnou transportku a tak cesta pro ně neměla být velkým traumatem. Odlet z Prahy proběhl podle očekávání bez problémů, ale v tom momentě jsme ještě netušili, že datum odeslání, 14.8.03, nám musel nakukat minimálně čert, ne-li přímo sám Lucifer! Nikdo z nás netušil, jak dramatický bude jejich přílet do nové vlasti. Právě v ten den a v tu dobu došlo totiž v USA i v Kanadě ke kolapsu tamních elektráren a země se (spolu s cca 50 miliony obyvatel) rázem ocitli v naprosto beznadějné temnotě. A s nimi pochopitelně všechny computery, přístroje a běžná zařízení, které jednoduše vypověděly poslušnost. A protože se lidé samozřejmě obávali dalších teroristických útoků, život se zastavil - i na letišti. Tím se naši tři "cestovatelé" dostali do vážného nebezpečí a jejich další osud byl více než nejistý : kdo, kde a kdy je bude moci vysvobodit z transportky? Byly to pro nás všechny v Praze i Torontu opravdu velmi stresující okamžiky, to mi věřte! Naštěstí ale lidská solidarita a pochopení nezná meze a tak nějaký hodný pohádkový dědeček poslal "na plac" celníka s velkým a chápajícím srdcem, který miloval pejsky. Když viděl zoufalé a nešťastné čekající majitele, s tužkou v ruce a při svíčkách vyřídil nutné formality a tak konec této anabáze byl šťastný: malí se dočkali svobody, byli zahrnuti přívalem radosti a lásky a tak se brzy mohli všichni radovat ze své nové vlasti! Moji malí, ať vás tato šťastná pohoda neopustí po celý život, to vám ze srdce přeje Vaše bývalá panička.
Yvonne Blanche Malá Yvone po  příletu na letišti v Torontu se svojí novou paničou, paní Karen Ormerod.

[nahoru]